velice si vážím času,který jste věnoval odpovědi na můj e-mail. Dovoluji si Vás upozornit, že sestry opravdu onestojí o registraci v komoře a už vůbec ne pod vedením PhDr.Martinou Šochmanovou MBA – prezidentkou ČAS.
Sestry nezaznamenaly v posledních letech,že by v ní měly oporu a zastání při vyjednávání na ministerstvu zdravotnictví. Žádám Vás ,aby jste prosím upozornil i své kolegy ,kteří podepsali návrh zákona ,že komora je proti vůli sester a
po zkušenostech s ČAS nechtějí žádnou nucenou registraci. Pokud bude zákon schválen v předložené podobě, budeme nuceny podat ústavní stížnost.
S pozdravem pěkného zbytku víkendu Zvoníková Eva
předsedkyně OO Nemocnice Sokolov
členka Krajské rady Krlovarského kraje.
Dobré odpoledne,návrh zakona jsem sice původně podepsal, ale po hlubší analýze se s řadou jeho parametrů neztotožňuji a už jsem ve čtvrtek 25.6.2020 adresoval dopispředsedovi Sněmovny, kterým svůj podpis pod tímto zákonem stahuji a jsem připraven pracovat na jeho úpravě. Pokud by k nimnedošlo,tak budu hlasovat projeho zamítnutí.S pozdravemVít KaňkovskýMUDr. Vít Kaňkovský, poslanecmístopředseda Výboru prp zdravotnictví
Tisková
zpráva k odměnám za práci při epidemii COVID-19
pro
zaměstnance nemocnic
Odborový
svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařský odborový
klub –
Svaz
českých lékařů vítají, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch
dostal
od premiéra Andreje Babiše za úkol jednat s odbory o jejich
požadavcích na odměny za práci během epidemie koronaviru.
Dosavadní
přístup ministra zdravotnictví k odměnám zaměstnanců
nemocnic za mimořádné pracovní nasazení, při němž riskovali
své zdraví, je pro odbory zcela nepochopitelný. Již 9. dubna,
tedy před téměř dvěma měsíci, odbory zaslaly premiérovi
Babišovi a ministrovi Vojtěchovi dopis, který obsahoval konkrétní
a podrobně zdůvodněný návrh na odměny pro zaměstnance
zdravotnictví, včetně řešení, jak zajistit peníze na odměny,
a popisu, jak zajistit, aby byly odměny vyplaceny všem zaměstnancům
ve všech typech nemocnic.
Od
té doby odbory svůj návrh, jeho odůvodnění a způsob finančního
zajištění opakovaly na všech jednáních, například detailně
19. května na jednání zdravotnické tripartity, naposledy potom
v tomto týdnu jak 1. června na jednání s náměstkyní
ministra Helenou Rögnerovou, tak 3. června na jednání
poslaneckého zdravotního výboru.
V uplynulých
dvou měsících odbory ministra opakovaně vyzývaly, aby v této
věci konal, aby svou nečinností přestal bránit vyplacení odměn
pro zaměstnance nemocnic.
Odbory
nechápou, jak nyní ministr může tvrdit, že jejich návrh je pro
něj nový, že se s ním seznámí. To není pravda, s návrhem
byl seznámen opakovaně a vyjadřoval se k němu.
Odbory
nechápou, jak může ministr veřejně říkat, že požadovaly
odměny jen pro zaměstnance, kteří pracovali s COVID
pozitivními pacienty. To není pravda. Odbory od počátku a po
celou dobu požadovaly odměny pro všechny zaměstnance nemocnic,
a to ve třech různých výších podle stupně jejich
ohrožení. Ohroženi byli všichni! Odbory připomínají, že
nákaza hrozila v jakékoliv nemocnici a komukoliv ze
zaměstnanců. Všichni proto museli pracovat s větším
nasazením a v náročnějších podmínkách, často
s nedostatečnými ochrannými pomůckami. Desetinu z těch,
kteří onemocněli COVID-19, tvoří zdravotníci, a to všech
profesí, včetně například laborantů atd.
Odbory
odmítají ministrovo alibistické svalovaní zodpovědnosti na
managementy nemocnic.
Nestačí
vyvěsit na Ministerstvo zdravotnictví transparent s poděkováním.
Nestačí vydat pokyn pro největší přímo řízené nemocnice a k
zaměstnancům v desítkách dalších nemocnic se otočit zády.
Adam Vojtěch není ministrem fakultních nemocnic, je ministrem
zdravotnictví České republiky.
Je
povinností státu postarat se o odměny pro zaměstnance nemocnic,
protože si je zaslouží.
Nikdo
na světě v tuto chvíli neví, jaký bude vývoj nemoci
COVID-19 v příštích měsících. Jisté ale je, že pokud by
se epidemie vrátila, budou to zase zaměstnanci nemocnic, na které
bude celý stát spoléhat, že ji znovu úspěšně zvládnou, že
půjdou do práce nasazovat všechny své síly a riskovat své
zdraví.
Přesto
se nyní stát, zastupovaný ministrem zdravotnictví, k těmto
zaměstnancům chová neuctivě, nevděčně a urážlivě.
OS
zdravotnictví a sociální péče ČR a LOK-SČL proto vyzývají
k jednání od odměnách pro zaměstnance nemocnic premiéra
Andreje Babiše.
Jedná se o českého poskytovatele inovativního životního pojištění, které konkuruje klasickým pojistkám svou jednoduchostí a minimem výluk. Pojištění bylo spuštěno v říjnu roku 2018 a stojí za ním Komerční banka. Informace o jejich pojistných produktech a podmínkách pojištění najdete na webu https://www.mutumutu.cz
V současné době se společnost Mutumutu rozhodla podpořit zdravotníky. Na období 3 měsíců nabízí zdravotníkům životní pojištění pro případ úmrtí na koronavirus s částkou plnění 1 000 000 Kč zdarma. Pojištění je časově limitované a po uplynutí tří měsíců zaniká.
Připomínáme, že po přikázané karanténě ze strany KHS bude zaměstnanci skutečně náležet 60% náhrady mzdy z důvodu nařízené karantény.
Jestliže měl ovšem zaměstnanec karanténu nařízenou v příčinné souvislosti s výkonem práce, tak v režimu obecné odpovědnosti za škodu (§ 265 odst. 1 ZP ve spojení s § 248 odst. 1 ZP) za ušlý výdělek odpovídá zaměstnavatel, který má zaměstnanci rozdíl v ušlé mzdě doplatit.
vzor žádosti:
Přesný název zaměstnavatele
[●], ředitel
adresa
PSČ
V [●], dne [●] 2020
Žádost
o odškodnění v důsledku ušlého výdělku v souvislosti s plněním
pracovním úkolů – karanténa nařízená v příčinné souvislosti s výkonem
práce pro zaměstnavatele
Vážený pane řediteli,
obracím se na Vás jako zaměstnanec Zdravotnické záchranné služby,
Nemocnice, zařízení sociálních služeb – přesný název (dále jen „zaměstnavatel“), a to s požadavkem
na odškodnění, který zdůvodňuji takto:
při
výkonu práce ve směně dne [●]
v cca [●] hod
jsem byl při výkonu práce na pracovišti vystaven rizikovému kontaktu se …………, u
něhož posléze došlo k potvrzení pozitivního nakažení virem COVID-19.
Ačkoli jsem při výkonu práce neporušil žádnou svou pracovní ani jinou povinnost
(mimo jiné jsem měl na sobě předepsané OOPP), přesto mi byla na základě
rizikového kontaktu při výkonu práce nařízena karanténa.
Ze
strany zaměstnavatele mi bylo oznámeno, že mám za dobu karantény nárok pouze na 60% redukovaného průměrného
výdělku, tj.stejně jako při
obyčejné dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 zák. práce. Tato náhrada navíc
náleží pouze za pracovní dny (nikoliv kalendářní) a pouze prvních 14 dní. Od
15. dne přebírá tuto povinnost OSSZ.
s poskytnutím
pouze na 60% redukovaného průměrného výdělku nesouhlasím, neboť prokazatelným a
jediným skutečným důvodem nařízené karantény mé osobě je přímá souvislost s
plněním pracovních úkolů. Nelze tedy nepříznivé důsledky takové situace
přičítat k tíži mně jako zaměstnanci.
Podle
§ 265 odst. 1 zák. práce je zaměstnavatel povinen
nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů
nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným
jednáním proti dobrým mravům. Podle § 248 odst. 1 zák. práce je zaměstnavatel
povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně
plnit své pracovní úkoly bez ohrožení
zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich
odstranění.
S ohledem
na skutečnosti uvedené výše v bodě 1. je zřejmé, že jediným důvodem
nařízené karantény mé osobě je přímá
souvislost s plněním pracovních úkolů. Ze všech shora uvedených důvodů
tímto žádám, aby mě zaměstnavatel vzniklou škodu, za níž odpovídá, nahradil;
konkrétně aby mi bylo poskytnuto
odškodnění:
ve
výši rozdílu mezi mým průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené shora
popsanou událostí a mně poskytnutou výší náhrady platu podle § 192 ZP,
ve
výši rozdílu mezi mým průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené shora
popsanou událostí a plnou výší nemocenského – pro případ, že by nařízená
karanténa měla trvat i po uplynutí původní lhůty 14 dnů,
s tím,
že pro oba účely se mým průměrným výdělkem rozumí průměrný výdělek zjištěný před
vznikem škody.
Vážený pane řediteli, věřím, že touto
mou záležitostí (která se nemusí týkat pouze mé osoby) se budete seriózně
zabývat a odškodnění bude zaměstnavatelem poskytnuto bez zbytečného odkladu.
Dar náleží členovi, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu
ošetřování
dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
b. péče o dítě mladší 10 let, protože
školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v němž denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,
dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v němž denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v §57 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o nemocenském pojištění, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
V době platnosti mimořádných opatření vyhlášených v souvislosti s epidemií v roce 2020 dar náleží i při ošetřování člena rodiny podle podmínek stanovených zákonem 133/2020 Sb. o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.
Dar se poskytne, pokud ošetřování člena rodiny trvalo déle než 6 kalendářních dnů. Dar se poskytne ve výši 700 Kč jedenkrát v kalendářním roce.
Žádost o dar při ošetřování člena rodiny se podává na předepsaném formuláři, přílohou žádosti je kopie dokladu o trvání nebo ukončení potřeby ošetřování (péče), kde je uveden žadatel o dávku. Žádost musí být doručena ústředí OS nejpozději do 3 měsíců ode dne vystavení tohoto dokladu.
c. Dar náleží i při ošetřování člena rodiny v podpůrčí době dávky nemocenského pojištění dlouhodobé ošetřovné.
V praxi to znamená, že o dar při OČR může žádat i člen, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo13 let věku.
Žádosti se podávají stejným způsobem jako dosud (k žádosti se připojí doklad o OČR).
obracíme
se na Vás za naše odborové organizace s požadavkem, abyste
neprodleně řešil problémy v oblasti zdravotnictví.
Dlouhodobě
a opakovaně jsme za naše odborové organizace upozorňovali na
problémy v resortu zdravotnictví. Opakovaně jsme panu
ministrovi Adamu Vojtěchovi sdělovali, jaké jsou zásadní
problémy s přicházející pandemií COVID-19, a upozorňovali jsme
na nedostatek osobních ochranných pomůcek. Dne 17. 3. t. r. jsem
Vám a panu ministrovi zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamu Vojtěchovi,
MHA., zaslala dopis, ve kterém Vás žádám o řešení nedostatku
osobních ochranných pomůcek a upozorňuji, že jejich
nedostatek vážně ohrožuje zdravotníky. V dopise dále žádám
MZ o vydání metodického pokynu, kterým se určí způsob a rozsah
ochrany zdravotníků, kteří ošetřují pacienty s COVID-19.
Na dopis jsem zatím neobdržela odpověď.
Ministr zdravotnictví sám přiznává, že ochrana lékařů,
sester, ošetřovatelek, sanitářů a všech zdravotnických profesí
byla nedostatečná. Bylo pro nás proto šokem, že místo
poděkování a hledání způsobu, jak skutečně pomoci ohroženým,
nakaženým a nemocným, se dle našeho názoru ministr rozhodl, že
zdravotníky ještě více ohrozí.
V pátek 20. března Ministerstvo zdravotnictví vydalo
„Mimořádné opatření“ č. j. MZDR 12591/2020-1/OES,
kterým stanoví, že postupy pro karanténu všech zdravotnických
pracovníků se budou lišit od postupů pro karanténu ostatních
občanů ČR. Nyní, když je už zcela zřejmé, že COVID-19 se
bude šířit i mezi zdravotníky, tak ministr všem
poskytovatelům zdravotních služeb nařizuje, aby v případě
zdravotníka, který měl kontakt s nakaženou osobou (tzv.
rizikový kontakt) a neměl při tom zajištěny dostatečné osobní
ochranné pomůcky, rozhodoval o jeho vyřazení z výkonu práce
nebo umožnění jejího dalšího konání sám zaměstnavatel, tedy
nikoliv orgány ochrany veřejného zdraví (hygiena).
Uvedené mimořádné opatření dokonce počítá s tím, že
pokud si zaměstnavatel vyhodnotí situaci tak, že je pro něho
zdravotník nezbytný, může paradoxně nadále pracovat (a to
dokonce bez omezení délky směn atd.). Jeho zdravotní stav,
v případě horečky či jiných obtíží, a jeho schopnost
nadále konat práci bude posuzovat jeho přímý nadřízený. Když
bude mít zdravotník prokázáno, že je nakažen COVID-19, bude
zaměstnavatel informovat orgán ochrany veřejného zdraví a ten
jej pošle do karantény.
Odbory
s „Mimořádným opatřením“ č. j. MZDR 12591/2020-1/OES,
zásadně nesouhlasí a požadují jeho zrušení. Zdravotníky lze
testovat plošně a karanténu řešit jiným způsobem.
Na základě zkušeností z Číny víme, že zejména vysoká
fyzická zátěž, výkon práce, stres a fyzické přepětí
zhoršují průběh nemoci. Ministrovo „Mimořádné opatření“
je tak zjevným hazardem se zdravím a životy všech zdravotníků,
kteří přišli do styku s pacienty s COVID-19. Mimořádné
opatření ohrožuje také jejich rodiny, blízké a veřejnost
a ve svých důsledcích i udržitelnost a
funkčnost celého systému zdravotnictví v České republice,
který budeme v nadcházejících měsících
zvláště potřebovat.
Navíc nejvíce nakažliví jsou lidé krátce po nakažení a před
vypuknutím nemoci, viz zpráva ČTK z 16. 3. 2020: „Omaha
(USA)/Berlín Lidé infikovaní nemocí COVID-19, kterou
způsobuje nový koronavirus, jsou nejvíce nakažliví předtím,
než se u nich objeví příznaky avprvním
týdnu nemoci, tvrdí vědecká studie provedená na devíti
nemocných v Německu. Zveřejnil ji web medRxiv.org. V nosech a krku
pacientů vědci objevili tisíce a někdy až miliony virů. To je
tisíckrát více než u nemocných nákazou SARS, řekl ředitel
oddělení pro infekční nemoci a tropickou medicínu v mnichovské
klinice Schwabing Clemens Wendtner.
„Když jste tedy jen mírně nemocní nebo jste právě
onemocněli, šíříte kolem sebe spoustu virů, což vysvětluje,
proč jsme svědky tolika přenosů,“ říká výzkumník Ali Khan
z medicínského centra univerzity v Nebrasce.“
Ministr Adam Vojtěch vydáním zmíněného opatření bohužel
opět prokazuje, že není ani odborníkem v oblasti
zdravotnictví, ani zdatným manažerem v oblasti organizace
a koordinace mimořádných opatření.
Máme za to, že v souvislosti s konstruktivním řešením
problému COVID-19 fatálně selhal.
Požadujeme, abyste, jako premiér situaci okamžitě řešil.
Vzhledem k tomu, že je nezbytné předejít ve zdravotnictví
dalším excesům podobného typu, požadujeme, aby o dalších
opatřeních ve zdravotnictví rozhodovala vláda.
V úctě
Bc. Dagmar
Žitníková, v.r. MUDr. Martin Engel, v.r.
Podle informací uváděných Českou správou sociálního zabezpečení je ošetřující lékař povinen vystavit zaměstnanci Průkaz práce neschopného, který vytiskne a předá zaměstnanci při zahájení dočasné pracovní neschopnosti. Tento doklad je dokladem, ve kterém je zaznamenán počátek pracovní neschopnosti, termín příští návštěvy lékaře, čas povolených vycházek, záznam o nástupu/propuštění z lůžkové péče, záznam o předání do péče jiného lékaře, je zde zaznamenáno, kde nemocný v průběhu nemoci pobývá, a nesmí zde chybět ani datum ukončení neschopnosti. Tento doklad je předkládán při případné kontrole z OSSZ.
Průkaz práce neschopného je majetkem nemocného zaměstnance, neměl by ho tedy odevzdávat lékaři při ukončení pracovní neschopnosti, ale měl by si ho po vyznačení ukončení PN lékařem ponechat, a pak jeho kopii může přiložit k žádosti o dar ze ZF.
Průkaz práce neschopného vystavuje a předává i ošetřující lékař v případě, že pojištěnec byl přijat k hospitalizaci nebo kterému byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská péče (tzv. lázně na křížek).
Pokud z nějakého důvodu žadatel o dar ze ZF při dočasné pracovní neschopnosti kopii průkazu práce neschopného nemá, měl by si vyžádat od zaměstnavatele kopii dokladu o trvání nebo ukončení PN, kterou zaměstnavatel dostává elektronicky z České správy sociálního zabezpečení. Tuto kopii opět může přiložit k žádosti o dar ze ZF.
10.prosince v pražském Hotelu Olšanka proběhla celostátní porada zástupců odborových organizací odborového svazu a LOK-SČK nemocnic.Tématem byl nedostatek personálu a jeho důsledky pro pacienty,zaměstnance i celé nemocnice.Projednávaly se příčiny krize i možná řešení.Pemiér Babiš se omluvil a zaslal pozdrav.Jednání se zúčastnily: MUDr.A.Šteflová-obeznámila nás s personální problematikou. Mgr.P.Žílová-graficky předvedla finanční situaci ve zdravotnictví a pojišťovnách a chystané změny v úhradové vyhlášce.
Náměstkyně ministra Vojtěcha,p.Ro“gnerová-široce se rozhovořila o personální situaci a situaci v nemocnicích.
Tyto vstupy vyvolaly mezi zúčastněnými bouřlivou debatu na kterou hosté bohužel nebyli připraveni a velice je se podivovali skutečnostem s praxe.Krize opravdu je!!!
29.11.2019 proběhlo setkání zástupců Krajské rady s hejtmankou p. Vildumetzovou Mračkovou a p. Burešem. Hejtmanka byla informována o situaci v jednotlivých resortech zdravotnictví a upozorněna na podfinancování zdrav. zařízení – je v jednání narovnání plateb. Hejtmanka byla také informována o nespokojenosti zaměstnanců zdravotnických zařízení s přístupem a prezentací jejich práce ministrem zdravotnictví .